Tel.: +420 234 066 480-1
Mobil: +420 775 555 540
E-mail: office@pragoecon.cz

Novinky

Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Únor 2010)

* Daň z příjmů právnických osob * Daň z přidané hodnoty * Daň z příjmů právnických osob - nepodání daňového přiznání * Daň z příjmů právnických osob - předčasně ukončený finanční leasing * Daň z příjmů ze závislé činnosti * Případ č. 1 - daň z příjmů fyzických osob * a další

Daň z příjmů právnických osob
Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2002 u obecně prospěšné společnosti, poskytující sociální služby - komplexní péči o klienty, sociální a ošetřovatelské poradenství, půjčovnu rehabilitačních pomůcek, vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách.
V rámci součinnosti s třetími osobami správce daně při daňové kontrole zjistil, že společnost vystavovala zdravotním pojišťovnám, se kterými neměla uzavřenou smlouvu o poskytování zdravotní péče, faktury za provedenou neodkladnou zdravotní péči jejich pojištěncům. Tyto vystavené faktury přitom nezahrnula do svých výnosů a tím ani do základu daně, přestože jejich úhradu vymáhá na zdravotních pojišťovnách soudně. V úhrnu tímto způsobem zkrátila základ daně z příjmů právnických osob o několik miliónů korun.
Dále správce daně zjistil, že společnost účtovala do nákladů více než sto tisíc korun měsíčně za tzv. "přenechání a převedení smluvních vztahů" fyzické osoby (ředitelky společnosti) včetně IČZ (identifikační číslo zdravotnického zařízení) na základě smlouvy uzavřené mezi fyzickou osobou a společností a bez jakékoli účasti smluvních partnerů - zdravotních pojišťoven. Jako důvod uzavření smlouvy uvedla ředitelka společnosti to, že VZP se společností odmítla uzavřít smlouvu o poskytování zdravotní péče a nevydala jí tudíž ani IČZ. V rámci prověřování tohoto stavu bylo zjištěno, že společnost měla řádně uzavřeny smlouvy o poskytování zdravotní péče s dalšími pěti zdravotními pojišťovnami a to bez odkazu na přenos práv z jiného subjektu. Je pravdou, že při styku s pojišťovnami společnost neoprávněně používala IČZ jiného zdravotnického zařízení, což ale nemá vliv na celkové posouzení uvedených nákladů, neboť samotné IČZ je nepřenosné mezi dvěma zdravotnickými zařízeními a skutečnost, že jedna z pojišťoven odmítne uzavřít se zařízením smlouvu, neznamená překážku získání vlastního IČZ, např. na základě smlouvy uzavřené s jinou zdravotní pojišťovnou. Z uvedených důvodů nebyly správcem daně akceptovány jako daňově uznatelné náklady ve výši více než miliónu korun.
Při kontrole správce daně zároveň zjistil, že společnost nerozpustila do výnosů v rozporu se zákonem vytvořenou rezervu na opravu hmotného majetku ve výši několika miliónu korun, přestože opravu hmotného majetku neprovedla.
Na základě výše uvedených zjištění správce daně společnosti snížil ztrátu o několik set tisíc korun, zvýšil základ daně řádově o několik miliónů korun a dodatečně vyměřil vlastní daň z příjmů právnických osob za období roku 2002 ve výši několika miliónů korun.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně správce daně orgánům činným v trestním řízení podá v měsíci únoru 2008.

Daň z přidané hodnoty
Finanční úřad provedl daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty akciové společnosti se zahraniční účastí, zabývající se kovoobráběním, za zdaňovací období březen, duben a květen 2005.
Společnost vykazovala v přiznání k dani z přidané hodnoty uskutečněná zdanitelná plnění osvobozená od daně jako dodání zboží do jiného státu EU osobě registrované k dani ve Francii. V rámci zahájené daňové kontroly byly využity poznatky z předchozí kontroly dceřiné společnosti deklarovaného odběratele, při které bylo zjištěno, že předmětné zboží bylo ve skutečnosti dodáno této dceřiné společnosti, která má sídlo na území České republiky a zboží bylo dodáno do jejího sídla v tuzemsku. Na základě uvedených zjištění byla kontrola uzavřena se závěrem, že společnost uskutečnila zdanitelné plnění v tuzemsku a z tohoto plnění nepřiznala v rozporu se zákonem daň na výstupu.
Správce daně na základě uvedených zjištění společnosti dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty ve výši několika miliónů korun.

Daň z příjmů právnických osob - nepodání daňového přiznání
Finanční úřad v rámci daňové kontroly daně z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2004 a 2005 u obchodní společnosti zjistil, že ačkoliv společnost nepodala daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob za uvedená zdaňovací období, vykonávala v obou letech podnikatelskou činnost. Při daňové kontrole správce daně zjistil, že společnost poskytovala reklamní služby a služby spojené s výrobou televizních spotů a videozáznamů. Ve zdaňovacím období roku 2004 činily nepřiznané výnosy ke zdanění částku více než milión korun a ve zdaňovacím období roku 2005 částku také více než milión korun.
Na základě těchto zjištění správce daně společnosti dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2004 ve výši několika set tisíc korun a za zdaňovací období roku 2005 ve výši také několika set tisíc korun.
Finanční úřad bude plnit oznamovací povinnost podle § 8 trestního řádu.

Daň z příjmů právnických osob - předčasně ukončený finanční leasing
Finanční úřad provedl za kalendářní roky 2003, 2004 a 2005 kontrolu daně z příjmů u právnické osoby, jejímž předmětem podnikání je provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování.
Kontrolou bylo zjištěno, že společnost uzavřela dne 21. 1. 2003 s leasingovou společností smlouvu o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. Předmětem leasingu byl osobní automobil v ceně pořízení několika set tisíc korun včetně DPH. V roce 2005 došlo dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem k předčasnému ukončení leasingové smlouvy a k odkoupení předmětu leasingu.
V účetnictví společnosti nebylo předčasné ukončení nájemního vztahu proúčtováno. Nebylo tak zřejmé k jakému datu byla leasingová smlouva skutečně ukončena, za jakou kupní cenu byl předmět pronájmu od leasingové společnosti odkoupen, kdy a v jaké výši byla kupní cena uhrazena. Z těchto důvodů byla daňovému subjektu doručena výzva k doložení výše kupní ceny, za kterou byl odkoupen předmět leasingu při předčasném ukončení leasingové smlouvy včetně daňového dokladu vystaveného leasingovou společností a včetně úhrady kupní ceny. Zároveň správce daně dožádal místně příslušný finanční úřad o provedení místního šetření u leasingové společnosti.
Daňový subjekt nedodržel zákonné podmínky týkající se doby nájmu a kupní ceny předmětu leasingu pro uznání nákladů z finančního leasingu dle § 24 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Při předčasném odkoupení předmětu leasingu měl postupovat podle speciálního ustanovení pro tento případ, tj. dle ustanovení § 24 odst. 5 ZDP.
Při výpočtu zůstatkové ceny správce daně vycházel ze vstupní ceny včetně DPH evidované u pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován. Sjednaná cena za odkup předmětu leasingu při předčasném ukončení leasingové smlouvy byla nižší než vypočtená zůstatková cena. Tím, že společnost odkoupila předmět leasingu za cenu nižší než byla zůstatková cena, kterou měl majetek při rovnoměrném odpisování dle § 31 ZDP, porušila podmínky stanovené v § 24 odst. 5 ZDP a tím se veškeré nájemné od počátku běhu nájemního vztahu stává daňově neúčinným. Společnost měla povinnost podat za kalendářní roky 2003 a 2004 dodatečná daňová přiznání a zvýšit základ daně o částku daňově neúčinného nájemného, a to za rok 2003 v celkové výši několika set tisíc korun a za rok 2004 ve výši celkem několika set tisíc korun. V kalendářním roce 2005 měla společnost povinnost zvýšit základ daně o částku daňově neúčinného nájemného v celkové výši více než sto tisíc korun.

Daň z příjmů ze závislé činnosti
Správce daně kontrolou účetní evidence za roky 2003 a 2004 zjistil, že slovenský občan podniká na území České republiky od roku 1995. Dle výpisu z obchodního rejstříku vlastní několik živnostenských listů, vydaných v České republice. V ČR si rovněž dle vlastního sdělení pronajal několik kanceláří. Podnikatelskou činnost, která spočívala v provádění stavebních prací, vykonával tento daňový subjekt prostřednictvím svých zaměstnanců. Se společnostmi a fyzickými osobami měl podnikatel sepsány smlouvy o dílo na jednotlivé stavební celky. Pracovalo se podle projektových dokumentací staveb a jednotlivé práce byly zapsány do stavebních deníků. Zaměstnanci podnikatele pracovali pod jeho přímým vedením. Po ukončení stavebního díla se uzavřel stavební deník, ve kterém bylo konstatováno, že stavba byla odevzdána v požadované kvalitě a termínu, a byla vystavena konečná faktura spolu s předávacím protokolem.
Mzdy zaměstnanců, kteří vykonávali stavební práce na území České republiky byly přefakturovány do nákladů stálé provozovny, která podnikateli vznikla na našem území již v roce 1995. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se dle § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů), považují příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České republiky.
Dle vlastního sdělení podnikatele v průběhu daňového řízení, on sám svým zaměstnancům zadával práci, řídil je i kontroloval. Uvedení zaměstnanci používali nářadí, stroje, pracovní pomůcky i pracovní oděvy, které jim zabezpečoval zaměstnavatel. Z výše uvedeného lze dovodit, že se jednalo o příjmy ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jelikož zaměstnanci při výkonu práce byli povinni dbát příkazů plátce.
V návaznosti na ustanovení § 6 a 22 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů a čl. 15 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, měla být daň z příjmů ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky přiznána a odváděna v České republice, protože stavební práce byly vykonávány na území České republiky a mzdy byly účtovány k tíži stálé provozovny, která plátci vznikla v roce 1995.
Dle § 38k odst. 4 a 5 byl plátce daně povinen srazit zálohu na daň ze závislé činnosti a funkčních požitků dle ustanovení § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů. Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnanci plátce nepodepsali v České republice prohlášení, byla v rámci daňové kontroly doměřena záloha na daň ze závislé činnosti.
Plátce neodvedl zálohy na daň ze závislé činnosti za roky 2003 a 2004 v celkové výši přes jeden milión korun.

Případ č. 1 - daň z příjmů fyzických osob
Předmětem podnikání daňového subjektu byla stavební činnost - výroba a montáž lodžií. Daňový subjekt byl plátce daně z přidané hodnoty a vedl daňovou evidenci. Ke dni 29. prosince 2004 daňový subjekt ukončil podnikatelskou činnost a provedl úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro rok 2004 (dále jen zákon o daních z příjmů). Za zdaňovací období roku 2004 poté podal daňový subjekt dodatečné daňové přiznání, ve kterém uplatnil jako položku snižující základ daně závazky v částce několika miliónu korun.
Daňová kontrola byla zaměřena na ověření správnosti vykázaného základu daně a daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2004 a úpravy základu daně v souvislosti s ukončením podnikatelské činnosti.
V průběhu daňové kontroly bylo zjištěno, že částka několika miliónů korun byla uplatněna na základě tří faktur panamské společnosti. Předmětem faktur byly služby poskytnuté na území Polska v měsících květnu až červenci 2004 (jednalo se o reklamu - tisk letáků a jejich distribuci do poštovních schránek v Polsku, výroba internetových stránek v Polsku, CD prezentace, průzkum trhu v Polsku). Daňový subjekt byl správcem daně vyzván, aby vysvětlil, proč výše uvedené faktury neuplatnil již v řádném daňovém přiznání, ale teprve až v dodatečném daňovém přiznání. Dále byl daňový subjekt vyzván, aby vysvětlil, jak fakturované služby probíhaly, s kým bylo jednáno, jak probíhala distribuce, kdo dohlížel na uskutečnění zakázky a rovněž k prokázání, jak tyto závazky souvisely s dosažením vykazovaných příjmů v době ukončení podnikatelské činnosti. Daňový subjekt uvedl, že příjmy plynoucí z reklamy realizovala právnická osoba, kterou daňový subjekt založil v Polsku v roce 2004. Z důvodu, že v době sjednání a provádění služeb právnická osoba ještě neexistovala, byly faktury vystaveny na jméno fyzické osoby. Případný efekt z reklamy by měla polská právnická osoba. S ohledem na skutečnost, že bylo správcem daně zjištěno, že výdaje za reklamu nebyly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů daňového subjektu, nebylo možné podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, aby daňový subjekt dodatečně snížil základ daně o částku několika miliónu korun.
Kontrolou bylo dále zjištěno, že daňový subjekt rovněž nesprávně upravil podle ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona o daních z příjmů ke dni ukončení podnikatelské činnosti rozdíl mezi příjmy a výdaji o výši pohledávek a závazků z titulu nárokované a odvedené DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a o částku nadměrného odpočtu ve vazbě na skutečnost, že až do doby ukončení podnikatelské činnosti byl daňový subjekt plátcem DPH. Rovněž bylo zjištěno porušení § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů, kdy daňový subjekt uplatnil do daňových výdajů i výdaje za soukromé telefonní hovory, a porušení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, když daňový subjekt neprokázal oprávněnost zahrnutí zálohy na pořízení nábytku do daňových výdajů.
Je nezbytné uvést, že správce daně v souladu s ustanovení § 16 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, přihlédl při dodatečném stanovení daně ke skutečnosti, že daňový subjekt nesprávně zvýšil v souvislosti s ukončením podnikatelské činnosti základ daně o hodnotu peněžních prostředků v pokladně a na běžném účtu ke dni 31. prosince 2004 a o zůstatkovou cenu hmotného majetku ke dni 31. prosince 2004. Proto byl správcem daně základ daně snížen o částku několika set tisíc korun.
Na základě provedené daňové kontroly za zdaňovací období roku 2004 byl základ daně zvýšen o celkovou částku několika miliónu korun, snížena vykazovaná ztráta o částku několika set tisíc korun a byla doměřena daň řádově ve výši několika miliónu korun.
Současný stav případu: Platební výměry jsou pravomocné.

Případ č. 2 - daň z příjmů právnických osob
Daňová kontrola za zdaňovací období roku 2005 byla u daňového subjektu "Z" zahájena na základě poznatků o velké výši uplatňování nadměrných odpočtů DPH za služby (stavební práce) a rovněž i velkém meziročním nárůstu čistého obratu.
V roce 2005 získal daňový subjekt "Z" mimořádnou zakázku na odstranění škod ze živelné události, když objem zakázky představoval částku několik miliónů korun. Smlouva o dílo byla podepsána v měsíci srpnu 2005 s termínem dokončení v říjnu 2005.
Kontrolou účetních dokladů správce daně zjistil, že daňový subjekt "Z" si na část prací k odstranění škod ze živelné události nasmlouval několik subdodavatelů. Ve dvou případech se jednalo o firmy, které založili cizí státní příslušníci. Obě firmy měly v obchodním rejstříku zapsáno sídlo v Praze a dle informací od dožádaného správce daně jsou nekontaktní, nepodávají daňová přiznání a ve svém sídle se nezdržují, veškeré písemnosti jim jsou doručovány veřejnou vyhláškou. Ostatní subdodavatelé byli správci daně známi a jednalo se o firmy se sídlem v územním obvodu správce daně.
Z výsledků kontroly vyplynulo, že daňový subjekt "Z" neprokázal u výše uvedených zahraničních firem existenci konkrétního plnění, tj. neprokázal provedení pomocných stavebních prací deklarovaným smluvním dodavatelem, když smlouvy o dílo byly podepsány osobami, které neměly na území ČR v době, kdy byly smlouvy podepsány povolen pobyt, resp. (na základě sdělení cizinecké policie) byly z ČR vyhoštěny. Přitom za předmětné subdodavatelské firmy měly s daňovým subjektem "Z" jednat osoby, kterým vyhoštěné osoby v době, kdy neměly povolen v ČR pobyt, udělovaly v ČR plné moci k jednání. Veškeré platby byly účtovány jako hotovostní, konkrétní vydání peněžních prostředků nebylo ze strany daňového subjektu "Z" prokázáno, když jako příjemce finanční hotovosti byly na dokladech podepsány vyhoštěné osoby, za které ale se subjektem "Z" dle jeho tvrzení jednaly osoby pověřené plnou mocí.
Ke kontrole předložené doklady o hotovostních výplatách za subdodavatelské faktury porovnal správce daně s položkovým rozpisem v účetnictví subjektu "Z" (pokladnou) a zjistil, že ani v jednom případě nesouhlasí příjemce hotovosti ani titul úhrady. V účetnictví společnosti "Z" jsou pod stejnými čísly dokladů zúčtovány výplaty nepoměrně nižších částek za jiná plnění (většinou v rozmezí desítek korun za nákup drobného materiálu).
Zahraniční firmy nebyly jako subdodavatelé ani vedeny ve stavebním deníku, který si správce daně v průběhu daňové kontroly vyžádal od zadavatele hlavní zakázky, když ostatní subdodavatelé v něm vedeni byli. Daňový subjekt "Z" následně tuto skutečnost zdůvodňoval tvrzením, že se tak stalo pouhým opomenutím vedoucího pracovníka.
Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že daňový subjekt "Z" neprokázal, že tyto náklady jsou daňově účinné. Samotné provedení pomocných stavebních prací nebylo správcem daně v průběhu daňové kontroly zpochybněno, ale správcem daně nebyly náklady na tyto práce vyfakturované jménem zahraničních firem uznány jako daňově účinný náklad, neboť daňový subjekt "Z" neprokázal provedení těchto prací deklarovanými smluvními dodavateli. Nestačí pouze doložení dokladu o zaplacení prací a smlouvy o dílo, ale je nezbytné prokázat skutečnou realizaci stavebních prací ze strany deklarovaných dodavatelů a v deklarované výši. Kromě toho správce daně má hodnověrným způsobem od státních orgánů (Cizinecké policie ČR) prokázáno, že osoby, které měly subdodavatelské firmy zastupovat, se v dané době nezdržovaly na území ČR.
Na základě výsledků daňové kontroly za předmětné zdaňovací období byl daňový základ správcem daně navýšen o částku několika miliónů korun a daň byla dodatečně vyměřena ve výši více než jednoho miliónu korun.
Současný stav případu: Rozhodnutí o dodatečném stanovení daně je v právní moci a daň byla uhrazena.

Nabídky založení společnosti typu LLC - nezdaňování příjmů
Specializované společnosti, registrované na území ČR, nabízejí českým osobám, a to právnickým i fyzickým, založení společnosti typu LLC(Limited Liability Company) nejčastěji v USA, prostřednictvím tzv. registračního agenta. K nejoblíbenějším destinacím patří zejména Nevada, Delaware, Florida a další. Základním motivem zakládání těchto společností, tzv. transparentních entit, je "mezinárodní daňové plánování", neboli minimalizace daňového základu českých společností. Mezi "výhody" založení takovýchto společností je v příslušných nabídkách uváděno, že pokud společnost typu LLC nepodniká ve Spojených státech, ani odtud nepochází žádný z jejích příjmů, nemá povinnost požádat v USA o přidělení daňového identifikačního čísla, nemusí podávat daňová přiznání, neplatí v USA daň z příjmů. Není to z toho důvodu, že by takovéto společnosti byly osvobozeny od zdanění plně, ale proto, že tyto transparentní entity jsou zdaňovány na úrovni společníků v zemi své rezidence, kde jsou tyto osoby povinny příslušné příjmy z USA přiznat ke zdanění v rámci své celosvětové daňové povinnosti ve svém daňovém přiznání. Na tento daňový dopad však již nabídka založení společností typu LLC potencionální zájemce neupozorňuje a tito neúmyslně, ale i záměrně, příjmy nezdaňují.
Při daňové kontrole českých subjektů uskutečňujících obchodní případy s výše uvedenými zahraničními společnostmi, často založenými stejnými fyzickými osobami, správce daně požaduje prokázání skutečné realizace předmětu fakturace. Pokud kontrolovaný daňový subjekt není schopen prokázat, že práce a služby, fakturované zahraniční společností, byly provedeny dodavatelem, deklarovaným na příslušných fakturách, neunese důkazní břemeno ve smyslu ust. § 31 zákona o správě daní a poplatků a příslušné náklady jsou správcem daně na základě porušení ust. § 24, odst. 1/, zákona o dani z příjmů a § 11 zákona o účetnictví, vyloučeny z daňového základu poplatníka.
Z důvodů neprokázání prací a služeb, fakturovaných společností typu LLC byla např. v poslední době správcem daně u poplatníka DPPO zrušena daňová ztráta ve výši několika miliónu korun a dodatečně vyměřena daňová povinnost za 3 zdaňovací období v celkové výši několika desítek miliónů korun. Z hlediska výše doměrku se jedná se o jedno z největších zjištění.
Rozšiřující se spolupráce ČR se zahraničními daňovými správami formou mezinárodní výměny informací umožňuje správcům daně zaměřit se i na daňové úniky tohoto typu.

Nedodržení podmínek čerpání dotace
Příjemce dotace obdržel Dohodou o vytvoření chráněného pracovního místa osobou se zdravotním postižením pro výkon samostatné výdělečné činnosti dotaci ve výši několika desítek tisíc korun na zařízení obchodu. Příjemce dotace byl povinen při čerpání dotace dodržet podmínky uvedené v článku II. Dohody.
Finanční úřad obdržel podnět z Úřadu práce a předvolal příjemce dotace k jednání na FÚ. Ten sice předvolání převzal, nicméně se několikrát omluvil a dohodl si náhradní termín, ale ani tehdy se nedostavil. Správce daně 2x požádal o jeho předvedení Policii ČR, ale bez úspěchu. Policisté ho nikdy nezastihli doma. Po třetím předvolání k jednání se příjemce dotace dostavil a byla zahájena kontrola.
Na základě předložených dokladů správce daně zjistil porušení podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu uvedených v článku II Dohody. Příjemce dotace neprovozoval samostatnou výdělečnou činnost na chráněném pracovním místě v souladu se zněním Dohody, tedy nejméně po dobu 2 let. Při kontrole vyšlo najevo, že příjemce dotace již po pár měsících podnikání prodal zařízení svého obchodu jiné osobě, a to za částku odpovídající obdržené dotace. O této skutečnosti informoval příjemce dotace Úřad práce s časovým odstupem, a navíc z toho důvodu, že u něho úřad práce ohlásil kontrolu. Ve svém oznámení navíc nepravdivě uvedl, že přerušil podnikání k datu, který je uveden v živnostenském rejstříku. Správce daně však zjistil, že příjemce dotace fakticky ukončil podnikání půl roku před nahlášeným datem, kdy ukončil provozování obchodu, na jehož vybavení mu byla poskytnuta dotace a toto vybavení navíc prodal jiné osobě. Dalším pochybením příjemce dotace bylo, že nezanesl jednu fakturu za nákup zařizovacích předmětů do účetnictví. Ze strany správce daně pak tato faktura nemohla být uznána, stejně jako peněžní výdaj z ní plynoucí. Vratka dotace vyplývající z porušení ustanovení Dohody nebyla úřadu práce vrácena. Tato skutečnost však nebyla přičtena k tíži příjemce dotace, a to z toho důvodu, že vratka po něm nebyla ze strany úřadu práce požadována a příjemci bylo oznámeno, že se z důvodu nedodržení podmínek uvedených v Dohodě stane předmětem kontroly ze strany finančního úřadu.
Na základě výše uvedených skutečností správce daně uložil daňovému subjektu odvést zpět do státního rozpočtu částku ve výši porušení rozpočtové kázně několik desítek tisíc korun a příslušné penále.

Daň z příjmů fyzických osob
Daňový subjekt - fyzická osoba podnikala na základě živnostenského listu a jeho podnikatelskou činností byla koupě a prodej zboží.
Při daňové kontrole daně z příjmů fyzických osob bylo zjištěno, že daňový subjekt v peněžním deníku do výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů zahrnul výdaje na nákup zboží, a to v částce včetně daně z přidané hodnoty, přičemž tato DPH byla uplatněna zároveň jako odpočet daně dle § 19 odst.1 zákona č.588/1992Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě tohoto zjištění byl DS vyzván k prokázání oprávněnosti zahrnutí DPH do daňově uznatelných výdajů. Daňový subjekt na výzvu odpověděl, že si je vědom porušení ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů a že částka více než milión korun za první kontrolované zdaňovací období a částka ve výši několika miliónu korun za druhé kontrolované zdaňovací období, není výdajem souvisejícím s podnikatelskou činností.
Vykazovaná ztráta za první kontrolované zdaňovací období ve výši více než milión korun byla změněna na základ daně ve výši několika sta tisíc korun a dodatečně byla stanovena daň z příjmů fyzických osob ve výši více než sto tisíc korun.
Vykazovaná ztráta za druhé kontrolované zdaňovací období ve výši několika miliónů korun byla změněna na základ daně ve výši několika set tisíc korun a dodatečně byla stanovena daň z příjmů fyzických osob ve výši několika desítek tisíc korun.

Daň z přidané hodnoty - daňový subjekt - fyzická osoba
V průběhu kontroly DPH bylo zjištěno, že daňový subjekt - fyzická osoba - si uplatňuje odpočet daně z přijatých pokladních dokladů (paragonů) za pořízení náhradních dílů na nákladní automobil v celkové částce více než milión korun. Z účetnictví daňového subjektu vyplynulo, že daňový subjekt má v majetku evidován pouze jeden nákladní automobil,jehož zůstatková cena činí několik desítek tisíc korun. Z náhradních dílů pořízených v průběhu roku by bylo možno sestavit několik takovýchto automobilů. Správce daně prověřil uskutečnění přijatého zdanitelného plnění u dodavatele. Bylo zjištěno, že dodavatel neuskutečnil vůči kontrolovanému daňovému subjektu plnění, neboť vystavuje jiný typ zjednodušených daňových dokladů, používá jiné razítko a s některým zbožím ani neobchodoval. Daňový subjekt tvrdil, že zboží nakupoval od neznámé osoby, od které dostával zjednodušené daňové doklady a k předání zboží docházelo na parkovišti. Uskutečnění zdanitelného plnění daňový subjekt neprokázal.
Výsledkem kontroly je neuznání uplatněného nároku na odpočet z předmětných dokladů.

Daňový subjekt - právnická osoba podnikající ve stavebnictví
Kontrola DPH byla provedena za zdaňovací období roku 2006 na vstupu i na výstupu, doměřena byla daň na výstupu.
V průběhu kontroly DPH plátce předložil daňový doklad, který uvedl v evidenci pro daňové účely za září 2006 týkající se dodání vířivých van polskému odběrateli.
DS byl opakovaně vyzván výzvami dle § 31 odst 9 a § 16 odst. 2 písm. c) a e) ZSDP k prokázání konkrétními důkazními prostředky dodání zboží dle § 64 ZDPH polskému odběrateli dle vystavené faktury.
Při jednáních na FÚ byla předložena výše uvedená faktura vystavená, dodací list k této faktuře (bez data převzetí), výdejka ze skladu, stav skladu k 1.7.2006 a k 30.9.2006 a kopie souhrnného hlášení k DPH za 3. čtvrtletí 2006 bez razítka FÚ-9.
DS dále uvedl, že do dnešního dne nebyla faktura polským odběratelem uhrazena a dopravu si zajišťoval polský odběratel. DS uvedl, že žádné další důkazní prostředky týkající se prokázání dodání zboží nemá k dispozici. Protože DS neprokázal přepravu nebo odeslání zboží do jiného členského státu, neprokázal ani osvobození této dodávky ve smyslu uvedeného § 64 ZDPH.
Na základě prověřování údajů z VIESu byla poskytnuta informace, ve které je uvedeno, že DS vykázal intrakomunitární dodání polskému plátci a bylo zjištěno, že polský plátce pořízení zboží nepřiznal a toto pořízení popírá. Polský plátce se zabýval činností podporující silniční dopravu.
Doměřena daň na výstupu za červenec - září 2006 ve výši několika sta tisíc korun.

Daňový subjekt - právnická osoba
U plátce, právnické osoby, byla v červenci 2007 zahájena daňová kontrola DPH za jedno zdaňovací období roku 2005 a jedno zdaňovací období roku 2006. Předmětem činnosti plátce byly v kontrolovaných zdaňovacích obdobích opravy a rekonstrukce půdních nástaveb, malířské a výkopové práce.
V průběhu kontroly bylo zjištěno, že plátce uplatňoval nárok na odpočet daně na základě dokladů, které byly vystaveny jménem osoby, které byla zrušena registrace k dani z přidané hodnoty. Na základě dožádání bylo zjištěno, že osoba, která doklady měla vystavit je nevystavila. Dále bylo zjištěno, že doklady - paragony, na základě kterých uplatňoval plátce nárok na odpočet daně, byly dodatečně upravovány, a to zvýšením základu daně a daně. Tyto skutečnosti byly ověřeny dožádáními zaslanými místně příslušným správcům daně. Dále plátce uplatňoval nárok na odpočet daně na základě dokladů, u kterých neprokázal, že deklarovaná plnění použil pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Na základě výše uvedených skutečností plátce uplatnil v rozporu s ustanoveními §§ 72 a 73 ZDPH v každém z kontrolovaných zdaňovacích obdobích nárok na odpočet daně ve výši několika set tisíc korun.
V průběhu daňové kontroly byla v Obchodním rejstříku zapsána změna sídla plátce. Správce daně před změnou místní příslušnosti daňovou kontrolu dokončil a vydal dodatečné platební výměry. V souvislosti s uvedenými zjištěními bylo učiněno oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin podle ustanovení § 148 trestního zákona

Daň z příjmů právnických osob - daňový subjekt - obchodní společnost v likvidaci
Vytýkací řízení k dodatečnému přiznání na DPPO za zdaňovací období od 1.1. do 30.6.2006 DS porušil ust. § 23 odst. 3 písm c) zákona č. 586/1993 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen ZDP). Podle citovaného ustanovení výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 lze snížit o dle bodu 3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního předpisu zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů.
Daňový subjekt skutečnost, že tvorba rozpouštěné opravné položky nebyla pro daňové účely nákladem na dosažení příjmů, prokazoval pouze předložením jednotlivých daňových přiznání a příloh k nim, což je nedostačující. K prokázání by bylo nutné předložit jednotlivé účetní doklady prokazující tvorbu opravné položky, včetně jejich zaúčtování v jednotlivých zdaňovacích obdobích, k čemuž byl daňový subjekt v průběhu vytýkacího řízení opakovaně vyzván.
Pracovnice správce daně dospěla k závěru, že daňový subjekt svá tvrzení neprokázal a řádek 111 citovaného dodatečného přiznání se na základě výsledku vytýkacího řízení snižuje o částku několika set miliónů korun.

Daňový subjekt - obchodní společnost v likvidaci
Vytýkací řízení DPPO za zdaňovací období r. 1.1.2005 - 1.12.2005
Zápis do OR 8.3.2000, vstup do likvidace 1.12.2005
Předmět podnikání: kovářství, zámečnictví, kovoobráběčství, opravy motorových vozidel, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, provádění jednoduchých a drobných staveb a jejich změn a odstraňování, zprostředkování činnosti v oblasti obchodu a služeb, provozování veřejných tělovýchovných škol, reklamní agentura
DS podal ke dni ukončení činnosti přiznání k DPPO s nulovým vyčíslením, přestože v průběhu roku běžně podával přiznání k DPH s vyčíslenými vstupy i výstupy. Správce daně k podanému daňovému přiznání zahájil výzvou vytýkací řízení. Vytýkací řízení provádělo kontrolní oddělení zároveň s daňovou kontrolou zdaňovacích období r. 2003 a r. 2004.
DS měl smluvního zástupce, který však se správcem daně ani s likvidátorem společnosti nespolupracoval. Likvidátor DS osobně převzal další výzvu, vydanou v souladu s ust. § 43 a § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen "zákon o správě daní"), kterou bylo DS uloženo předložit doklady, resp. evidenci prokazující správnost a úplnost všech skutečností uváděných v podaném přiznání, předložit úplné účetnictví za období, ke kterému se vztahuje podané přiznání, prokázat provedení inventarizací.
V rámci ústního jednání k plnění výzvy likvidátor DS do protokolu sdělil, že účetnictví bylo převezeno v prosinci 2005 na Moravu, uloženo ve sklepních prostorách, likvidátorovi nebylo předáno a při jarních povodních byly prostory zatopeny. Likvidátor zajistil převoz dokladů do Prahy do prostor, kde byly doklady uloženy na hliněné podlaze, přikryté plachtou. Šanony s doklady byly rozpadlé, doklady mokré, plesnivé a nečitelné, tj. ve stavu nepoužitelném pro kontrolu, nebylo možno ani identifikovat, zda se jedná o účetní doklady tohoto DS. Účetní závěrka ani jiné zpracování dokladů nebylo předloženo vůbec.
DS neodstranil pochybnosti o správnosti a úplnosti daňového přiznání, neprokázal skutečnosti uvedené v daňovém přiznání ani skutečnosti, ke kterým byl vyzván, nesplnil svou dokazovací povinnost dle ust. § 31 odst. 9 zákona o správě daní, daňovou povinnost nebylo možno stanovit dokazováním. Správce daně stanovil daňovou povinnost v souladu s ust. § 31 odst. 5 zákona o správě daní za použití pomůcek.
Dle daňových přiznání k DPH uskutečněná zdanitelná plnění byla za prověřované období několik set miliónů korun, přijatá zdanitelná plnění byla několik set miliónů korun. Správce daně zjistil, že v r. 2005, před vstupem do likvidace došlo k prodeji strojů a zařízení DS za celkovou částku desítek miliónu korun, dále došlo k prodeji skladových zásob za několik desítek miliónu korun, správce daně využil zjištění u DS místně příslušného našemu FÚ, který stroje, zařízení a zásoby nakoupil. Po těchto prodejích došlo ke vstupu do likvidace. V rámci daňového řízení dále využil správce daně institut dožádání (na 3 FÚ) a zaslal výzvy k součinnosti na dvě banky, spravující účty DS a využil informací ze spisového materiálu DS.
Na základě pomůcek stanovil správce daně daňovou povinnost za období od 1.1.2005 do 1.12.2005 ve výši více než deset miliónu korun.

Přerušení činnosti
Přerušení činnosti u podnikatele - fyzické osoby má svá daňová specifika. Zákon o daních z příjmů podnikatelům ukládá, že v případě ukončení nebo přerušení činnosti, tj. když činnost nebyla zahájena do termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla podnikatelská činnost přerušena, byl zvýšen základ daně o hodnotu zásob a pohledávek. Porušení těchto povinností patří mezi poměrně častá zjištění správce daně.
Podnikatel ve Středočeském kraji se rozhodl, že je nutno si odpočinout a aby měl od všech úřadů najisto pokoj, přerušil na více než jeden rok svoji podnikatelskou činnost. Ke konci roku udělal inventarizaci, při které řádně spočítal zásoby na skladě a nebylo jich málo, bratru za několik miliónů korun a od ledna následujícího roku dal všem podnikatelským starostem vale. Protože vůbec o hodnotu zásob nezvýšil základ daně, musel mu tuto povinnost vyplývající ze zákona o daních z příjmů připomenout správce daně, který mu následně jím vykázaný základ daně o několik miliónů korun zvýšil a doměřil příslušnou daň.
Obdobné porušení zákona o daních z příjmů s následným dopadem na výši daně zjistil správce daně ve Středočeském kraji u dalšího podnikatele, člena sdružení bez právní subjektivity, který ukončil svoji činnost ve sdružení a následně přerušil svoji podnikatelskou činnost. Do základu daně nezahrnul nezaplacené pohledávky ve výši několika sta tisíc korun.

Rezerva na opravy majetku
Existují možnosti, kdy lze do daňových výdajů zahrnout i výdaje, které dosud nenastaly. Jednou z takových možností, která je ostatně fyzickými osobami i společnostmi často využívána, je tvorba rezervy na opravu hmotného majetku. Zákon o rezervách stanoví podmínky, za kterých lze tyto výdaje uplatnit a zahrnout do celkových daňových výdajů. Je samozřejmé, že daňový subjekt musí být následně schopen splnění těchto zákonných podmínek pro tvorbu rezervy, resp. pro zahrnutí vytvořené rezervy do daňových výdajů, správci daně řádně prokázat. Pokud toto své důkazní břemeno neunese, lze těžko správci daně zazlívat, že mu výdaje na tvorbu rezervy do daní neuzná. Toto se stalo jednomu podnikateli ve Středočeském kraji, když zaúčtoval rezervu na opravu nemovitosti ve výši několika set tisíc korun, aniž by byl následně schopen určit, jaké nemovitosti se oprava týká, co se bude opravovat a v jaké výši. Správce daně proto vyloučil rezervu z daňově účinných výdajů a o téměř půl milionu zvýšil základ daně.

Ukrytý účet
Z údajů získaných v rámci součinnosti od jiných státních orgánů vyplynulo, že daňový subjekt s bydlištěm ve Středočeském kraji používá pro podnikatelskou činnost další bankovní účet, na který je poukazována část jeho tržeb, které nejsou zdaněny. Při kontrole bylo zjištěno, že z nich nebyla odvedena ani daň z přidané hodnoty na výstupu a to v úctyhodné výši přesahující částku několika miliónů korun.