Home   Semináře   Zpravodaj

Zpravodaj

Výpověď. O kolik těhotenství, mateřská a rodičovská oddálí konec pracovního poměru?

Ochranná lhůta zachrání výdělek do porodu, případně pomůže k nároku na mateřskou.
Těhotné ženy a rodiče na mateřské nebo rodičovské jsou chráněný druh. Že jim zaměstnavatel nemůže dát výpověď skoro ze žádného z uznávaných výpovědních důvodů:

Těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená jsou zkrátka ochrannou dobou, ve které zaměstnance nejde jen tak vyhodit. Co když je ale pořadí obrácené: člověk nejprve dostane výpověď a pak ve výpovědní lhůtě nastoupí na mateřskou nebo rodičovskou, případně se u zaměstnankyně prokáže těhotenství? Ochranná doba zafunguje i tady: jakmile začne běžet, přestane se počítat výpovědní doba a nabíhat zase začne až po skončení doby ochranné. Samozřejmě pokud zaměstnanec zaměstnavateli neřekne, že na prodlužování pracovního poměru netrvá.

Proč odkládat nevyhnutelné

Proč by ale zaměstnanci nebo zaměstnankyně měli chtít v práci zůstávat? Inu, protože to nese jisté nezpochybnitelné výhody.

Jitka například dostává mzdu a nemusí si hledat práci. Jiný dobrý důvod potom je nárok na peněžitou podporu v mateřství a mateřskou dovolenou. Mohlo by se stát, že žena, která otěhotní chvilku po výpovědi, nenasbírá potřebných 270 dní nemocenského pojištění ve dvou letech před porodem. A nebude mít nárok na mateřskou. Nebo by později nedostala mateřskou na druhé dítě. A třetí dítě…

Rodičovství tedy může, když na to přijde, protáhnout výpověď na měsíce nebo celé roky. Tedy přesněji: ne rodičovství jako takové, samotný fakt, že máte děti a že o ně pečujete, ještě neznamená, že jste v práci chráněni – to platí jenom pro těhotné, pro maminky na mateřské a maminky a tatínky na rodičovské.

V zásadě tak může docházet k lehce absurdním situacím toho typu, že vyhozená zaměstnankyně se po šesti letech vrací do práce – na tři dny, než jí doběhne výpovědní lhůta.

O pravidlech návratu do práce po skončení mateřské a rodičovské a o tom, kdy vám zaměstnavatel musí držet právě vaši pracovní pozici a kdy jen místo odpovídající povaze práce dohodnuté v pracovní smlouvě, jsme psali v článku Zpátky z mateřské a rodičovské. Kdy vám musí držet jen práci a kdy i židli

Manuál nastávajícího rodiče

Rodiče mají (při splnění určitých podmínek) nárok na několik dávek. O které dávky jde, co je potřeba splnit a kolik to dělá? Poradí naše články:

Zdroj: https://www.penize.cz/pracovni-pomer/401743-vypoved-o-kolik-tehotenstvi-materska-a-rodicovska-oddali-konec-pracovniho-pomeru

Charita chytře: Příspěvky odečtěte z daní a darujte efektivně

Na dobrou věc samozřejmě většina z nás přispívá nezištně. Jenže – když už přispíváte, proč to nedělat chytře? Poradíme, jak na to.

Řada lidí přispívá na charitu větším či menším obnosem, někdo ale raději koná dobro sám. Pokud patříte do druhé skupiny, projděte si, jakými pravidly se pořádání charitativních akcí řídí.

Pro dobrodince z první skupiny jsme nachystali několik rad, jak darovat správně: jak si příspěvky na charitu odečíst z daní, proč se nevyplatí darovat anonymně a pár tipů, jak na dobročinnost efektivně.

Dary odečtete od základu daně

Podle zákona o daních z příjmů lze hodnoty bezúplatného plnění – tedy dary a nejrůznější příspěvky na charitativní účely – odečítat od základu daně. Jinak řečeno: o finanční příspěvky, které pošlete na charitu, se nesnižuje výsledná daň, ale základ, ze kterého se daně počítají. V případě zaměstnanců je základem daně superhrubá mzda (mzda navýšená o odvody na zdravotní a sociální pojištění), pro živnostníky dělá základ daně rozdíl mezi příjmy a výdaji za daný rok.

Zároveň platí, že kdo chce daňový odpočet využít, musí mít na paměti dvě základní pravidla: dodržet limit minimální a maximální výše poskytnutých darů a nepřispívat anonymně.

Platí, že celková výše darů poskytnutých za kalendářní rok (přesněji zdaňovací období) nesmí dělat míň než 1000 korun nebo dvě procenta z původního daňového základu. Shora pak platí strop patnáct procent původního daňového základu. Sumu, kterou darujete nad tuto hranici, z daňového základu odečíst nejde.

Platí, že celková výše darů poskytnutých za kalendářní rok (přesněji zdaňovací období) nesmí dělat míň než 1000 korun nebo dvě procenta z původního daňového základu. Shora pak platí strop patnáct procent původního daňového základu. Sumu, kterou darujete nad tuto hranici, z daňového základu odečíst nejde.

A konečně druhé pravidlo: pokud má finanční úřad daňový odpočet uznat, neobejdete se bez potvrzení o daru. To v praxi znamená – při každé platbě nechat neziskovce vaše identifikační a kontaktní údaje. Potvrzením o daru je nejčastěji darovací smlouva nebo příjmový pokladní doklad, který vystaví příjemce daru – neziskovka, obecně prospěšná společnost a další. Z lejstra musí být jasné, kdo je příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, účel k jakému byl poskytnutý a chybět nesmí ani datum darování.

Potvrzení o daru vám organizace, které jste dar poskytli, vydá hned po úhradě, nebo po konci zdaňovacího období (tedy kalendářního roku) za všechny dary, které jste jí v daném roce věnovali. Na konkrétní organizaci pak závisí, jestli posílá potvrzení o darech automaticky, nebo budete muset o vystavení dokumentu požádat.

Podnikatelé a živnostníci odevzdají potvrzení spolu s daňovým přiznáním, ve kterém své příspěvky na dobročinné účely zohlednili. Stejně tak zaměstnanci, kteří podávají daňové přiznání sami. Pokud za vás přiznání podává zaměstnavatel, nezapomeňte potvrzení o darech předat nejpozději do polovičky února následujícího roku ve vaší mzdové účtárně.

Kolik daňová úleva dělá?

Samotná daňová úleva v praxi dosahuje nejčastěji několika stovek – ukázat si to můžeme na příkladu živnostníka pana Kováře. Ten si v roce 2018 vydělá celkem 480 tisíc korun (tedy průměrně 40 tisíc měsíčně). Výdaje uplatňuje čtyřicetiprocentním paušálem. Nejprve budeme počítat s variantou, kdy pan Kovář žádné odečitatelné položky – tedy ani dary na charitu – uplatnit nemůže a má nárok jen na základní daňovou slevu na poplatníka 24 840 korun.

Výpočet daně z příjmů bude vypadat následovně:

Pokud pan Kovář letos daruje na charitu celkem tři tisíce korun, bude výpočet následující:

Příspěvky na charitu panu Kováři sníží daň o 450 korun.

Charita podle zákona

Konkrétní výčet přípustných bezúplatných plnění na dobročinné účely najdete v paragrafu patnáct zákona o daních z příjmů. Namátkou jde o příspěvky na veřejné sbírky, které podporují vědu, kulturu, školství, ochranu dětí a mládeže, zvířat nebo sbírky konané k sociálním, zdravotnickým, humanitárním a charitativním účelům.

Darujte to nejlepší ze sebe

Kdo chce udělat dobrý skutek, nemusí nutně sahat jen do peněženky. Darovat můžete třeba krev a stejně jako u příspěvků na charitu si díky tomu snížit daně. Za jeden odběr krve, plazmy nebo krevních destiček lze ze základu daně odečíst až 3000 korun ročně.

Samozřejmě komu nejde primárně o pomoc druhým ale hlavně o výdělek, může toho ze sebe darovat mnohem víc:

Spermie za pět set, vajíčka za dvacet tisíc. Kolik vyděláte na vlastním těle

Zdroj: https://www.penize.cz/podnikani/402008-charita-chytre-prispevky-odectete-z-dani-a-darujte-efektivne

Změna. Rodičovský příspěvek se zvýší nejdřív v roce 2020

O čtyřicet tisíc korun vyšší rodičovský příspěvek chtěla vláda rozdávat už příští rok v létě. Nyní je ale na stole nový návrh. Celková suma rodičovského příspěvku vzroste o osmdesát tisíc korun, novinka ale začne platit nejdřív v lednu 2020.
S narozením dítěte se pojí několik dávek. Vedle porodného, na které dosáhnou pouze rodiny s nízkými příjmy, jde především o peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Kdo chce pobírat peněžitou pomoc v mateřství, lidově mateřskou, musí se dostatečně dlouho účastnit nemocenského pojištění.Nezaměstnaní nebo studenti proto na mateřskou často nedosáhnou. Hned po narození dítěte tedy začínají čerpat rodičovský příspěvek. Jde o sociální dávku, kterou stát bez dalších podmínek přiklepne všem rodičům.

Pro každé dítě je připravených 220 tisíc korun, rodiče dvojčat a vícerčat mají nárok na 330 tisíc korun. Výše uvedená suma se ovšem nevyplácí postupně – čerpá se v pravidelných měsíčních dávkách (jejich výše a rychlost čerpání lze jednou za čas měnit). Zároveň platí: celkovou sumu rodičovského příspěvku je potřeba vybrat nejdéle do čtyř let věku dítěte.

Celkem 300 tisíc korun. Ale později

Podle vládní koalice ANO a ČSSD je ale současná výše příspěvku – stejná suma se vyplácí víc jak deset let – nedostačující. Přilepšení pro rodiče, proto vláda zanesla do programového prohlášení jako jednu ze svých priorit.

Konkrétní návrh předložila koncem září ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Příspěvek se poskytuje v nezměněné výši několik let. V současné době nejvíce rodičů pobírá měsíčně šest až osm tisíc korun, což je zhruba tříletá varianta čerpání dávky. A to mi přijde při dnešních cenách a rodinných nákladech velmi málo,“ uvedla Maláčová k chystané změně. Rodičovský příspěvek měl podle jejího návrhu vzrůst na 260 tisíc korun na jedno dítě a na 390 tisíc korun pro dvojčata a vícerčata. Navýšení MPSV naplánovalo na polovičku příštího roku.

Po dohodě s ministryní financí Alenou Schillerovou se ale zvýšení rodičovského příspěvku odkládá – návrh státního rozpočtu pro příští rok totiž s růstem dávky nepočítá. Víc peněz pro rodiny s dětmi chce Schillerová uvolnit až v roce 2020. Namísto čtyřiceti tisíc korun by si ale rodiče měli přilepšit o osmdesát tisíc korun – příspěvek na jedno dítě vzroste na 300 tisíc korun. V případě dvojčat a vícerčat může dávka dělat až 450 tisíc korun (standardně se počítá jako 1,5násobek částky pro jedno dítě), o sumě ale není ještě definitivně rozhodnuto.

S navýšením na 300 tisíc korun ostatně počítala i ministryně Maláčová. Zvyšování příspěvku ale podle jejích not mělo proběhnout ve dvou fázích. První zvýšení o 40 tisíc korun plánovalo ministerstvo práce na příští léto, růst o dalších 40 tisíc korun měl záviset na tom, kdy začne být účinná směrnice Evropské unie, která zavádí pravidla pro rovnováhu mezi rodinnými a pracovními povinnostmi. Kdy a zda evropští politici směrnici prosadí, ale dosud není jasné.

Vyšší příspěvek až do čtyř let dítěte

Zvýšení rodičovského příspěvku by se vedle rodičů, kteří budou na začátku roku 2020 dávku pobírat, mohlo týkat i rodin, které už celkovou sumu příspěvku (aktuálně 220 tisíc korun) vyčerpaly. V praxi bude záležet, zda ministerstvo nechá ve hře původní návrh (pouze s upravenou částkou a datem účinnosti), nebo dojde ke změně. „Pokud bude zachována úprava, která je nyní předložená ve vládním návrhu, jsou přechodná ustanovení nastavená tak, že nárok na zvýšenou částku rodičovského příspěvku, respektive jeho dočerpání budou mít i ti, kteří pečují o nejmladší dítě v rodině, které ke dni účinnosti návrhu zákona nedovršilo čtyř let, a již celkovou částku 220 tisíc korun vyčerpali,“ odpověděla na dotaz redakce Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle poslankyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové ovšem neexistuje důvod, proč navýšení příspěvku odkládat až na rok 2020. Připravila proto pozměňovací návrh k zákonu o státním rozpočtu. Ten počítá s přesunutím částky 5,8 miliard korun, která je nyní určená ke krytí výpadku státního rozpočtu způsobeného slevami na jízdné pro studenty a seniory. Ty vláda zavedla letos v září. Pokud poslanci na návrh Adamové kývnou, dočkají se rodiče vyššího příspěvku už příští rok.

Přivýdělek bez omezení

Původní návrh ministerstva práce počítal také se zjednodušením pro rodiče, kteří si během rodičovské dovolené přivydělávají. Přesto, že současná pravidla přivýdělek ani výkon předchozího zaměstnání nezakazují, existují určitá omezení, pokud jde o umístění dítěte do předškolního zařízení. Aktuálně platí: doba, kterou může dítě mladší dvou let v jeslích nebo mateřské školce strávit, nesmí dělat víc jak šestačtyřicet hodin v kalendářním měsíci. Kdo zmíněné pravidlo poruší, může o rodičovský příspěvek přijít. Nyní chce ministryně práce toto pravidlo zrušit.

Další navržené opatření má rodičům ulehčit papírování. O rodičovský příspěvek se vždy žádá na kontaktním pracovišti úřadu práce, vedle dalších dokumentů musí rodiče doložit také potvrzení o předchozích příjmech. Příslušné lejstro přitom úřady práce požadují po obou rodičích: aby mohli určit strop pro výši měsíčního rodičovského příspěvku, porovnávají úředníci, který z rodičů by měl nárok na vyšší mateřskou. V praxi tak může dojít k tomu, že ačkoli se mateřská vyplácela z nemocenského pojištění matky, maximální výši rodičovské úředníci vypočítali z příjmu otce, protože jeho příjmy byly celkově vyšší. Podle MPSV jde ale o zbytečnou administrativní zátěž. Nově má proto záležet na rodičích, který z příjmů doloží.

Zdroj: https://www.penize.cz/rodicovsky-prispevek/401800-zmena-rodicovsky-prispevek-se-zvysi-nejdriv-v-roce-2020

Daň z nabytí nemovitosti: První převod bytu v rodinném domě znovu bez daně

Kupující nových bytových jednotek v rodinných domcích se nejspíš vyhnou platbě daně z nabytí nemovitých věcí. Návrh poslance Karla Raise má napravit chybu senátorů.

Úplatný převod nemovitosti (jednoduše řečeno prodej či směna) je u nás zatížený daní z nabytí nemovitých věcí, která dělá čtyři procenta z ceny nemovitosti. Daň z nabytí v roce 2014 nahradila daň z převodu nemovitosti a od roku 2016 platí, že namísto prodávajícího leží daňové břemeno na kupujícím. Zákon ovšem pamatuje na několik výjimek, kdy je kupující od platby daně osvobozený. Jde například o první úplatný převod novostavby, ke kterému dojde do pěti let od chvíle, kdy se stavba začne využívat. V minulosti, ještě před přejmenováním daně, šlo o nově vystavěné rodinné domy a bytové jednotky v bytových i rodinných domech.

Co je psáno…

Když v roce 2013 vznikl nový zákon, který daň přejmenoval a nově jí nastavil pravidla, v osvobozování novostaveb od daně se něco změnilo: z výčtu osvobozených úplatných převodů Senát nevědomky vyškrtl bytové jednotky v rodinných domcích. Změnu zprvu nezaznamenala ani Finanční správa, loni ovšem berňák vlastníky bytů v rodinných domech vyzval k doplacení daně.

Aktuálně je tedy praxe finančních úřadů následující: toho, kdo kupuje bytovou jednotku v rodinném domě, se osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí netýká. Změnit to má návrh poslance Karla Raise (ANO), který prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Bytů v rodinných domech je víc

„S ohledem na vzrůstající trend vzniku jednotek v rodinných domech se navrhuje rozšířit současné osvobození pro nové stavby také na jednotky vymezené v rodinných domech, neboť i tyto stavby slouží k bydlení,“ stojí v důvodové zprávě k novele zákonného opatření.

Rostoucí počet nových bytů v rodinných domech má podle Raise několik důvodů. Ve srovnání s prodejem spoluvlastnického podílu k rodinnému domku je prodej bytové jednotky snazší, jednotlivé byty lze navíc prodat dráž. Roli ale podle poslance ANO hrají také územní plány některých měst, které v určitých lokalitách povolují pouze stavbu rodinných nikoli bytových domů.

Návrh před časem odsouhlasila vláda, v prvním čtení na něj kývli i poslanci. „V tomto případě nejde jen o odstranění nespravedlnosti. Stát chce vyjít vstříc všem, kteří se snaží o sebe postarat, přičemž chápe, že pořízení nového bydlení je finančně náročné. V drtivé většině případů se lidé neobejdou bez půjček a hypoték a zejména jejich letitého splácení. Navrhovaná úprava by jim mohla přinést úsporu až několika desítek tisíc korun,“ komentoval chystanou změnu poslanec Rais.

Naopak tratit bude státní rozpočet. Podle hrubých odhadů přijde rozšíření osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí na nové bytové jednotky v rodinných domcích státní kasu na 85 až 100 milionů korun ročně.

Piráti: Daň dvě procenta

Daň z nabytí nemovitých věcí chtějí měnit také Piráti. Jejich návrh prosazuje snížení sazby daně – ze čtyř na dvě procenta ceny nemovitosti. Na sníženou sazbu podle návrhu ovšem kupující dosáhne jen při splnění určitých podmínek. Především – v daném bytě či domě chce trvale bydlet, což musí doložit potvrzením o registraci k trvalému bydlišti a současně žádnou jinou nemovitost nevlastní, a to ani její polovičku.

Snížená dvouprocentní sazba se má ale uplatňovat pouze na částky do čtyř milionů korun. Vše nad hranici čtyř milionů se bude danit klasicky čtyřmi procenty.

Už nyní je ovšem jasné, že poslanci ANO a ČSSD při hlasování ve Sněmovně jejich návrh nepodpoří. Vláda totiž vydala k pirátskému návrhu zamítavé stanovisko. Koalice nesouhlasí s předpokladem Pirátů, podle kterého nižší sazba zlepší dostupnost vlastního bydlení. Vadí jí komplikované prokazování nároku na sníženou sazbu, a tím pádem i víc práce pro finanční úřady. Zároveň se vláda obává dopadů na státní rozpočet. Zda pirátský návrh projde tedy rozhodnou poslanci zbývajících partají. Například občanští demokraté se ale delší dobu snaží daň z nabytí nemovitých věcí zrušit úplně.

Technická: V roce 2013 jsme v Česku měli takovou menší vládní krizi. Poslanecká sněmovna se o prázdninách rozpustila a z obou komor zůstal funkční jen Senát. Ten v takové situaci může schvalovat zákonné normy i bez poslanců –a to byl i případ nových pravidel pro daň z nabytí nemovitých věcí. Ve sbírce zákonů proto nenajdete zákon o dani z nabytí nemovitých věcí, ale zákonné opatření o dani z nabytých věcí. Praktický význam to ale nemá, zákony a zákonná opatření Senátu jsou si rovny.

Zdroj: https://www.penize.cz/dan-z-nabyti-nemovitych-veci/401758-dan-z-nabyti-nemovitosti-prvni-prevod-bytu-v-rodinnem-dome-znovu-bez-dane

Sociální pojištění 2019. Nová pravidla placení. Minimální záloha vyšší o dvě stovky

Minimální záloha na sociální pojištění příští rok poroste, vyšší bude i minimální platba na nemocenské pojištění. Nová pravidla platí také pro zasílání plateb, od ledna už se nebudou hradit zpětně.

Povinnost hradit si sociální pojištění alespoň v minimální výši platí pro všechny podnikatele a živnostníky, jednoduše řečeno všechny osoby samostatně výdělečně činné. Pro stanovení minimální zálohy je ovšem rozhodující, jestli jde o podnikání v rámci hlavní či vedlejší činnosti. Poradíme, kolik dělají minimální zálohy pro příští rok, jak se to má s odesíláním plateb a co je nového, pokud jde o nemocenské pojištění.

Hlavní činnost: Měsíčně o dvě stovky víc

Jak vysoké zálohy na sociální pojištění živnostník hradí, závisí na jeho zisku v předešlém účetním období – předešlém kalendářním roce. Pro stanovení konkrétní výše zálohy je rozhodující vyměřovací základ, který se počítá jako polovička příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Zároveň ale platí: vyměřovací základ, ke kterému se dopočtete, nemůže být nižší než stanovený minimální vyměřovací základ. Respektive – komu vyjde vyměřovací základ nižší, musí vždy počítat alespoň se stanoveným minimem.

Minimální vyměřovací základ se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství (pro daný rok ji vždy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí). V případě hlavní činnosti se počítá jako jedna čtvrtina průměrné mzdy (detaily výpočtu najdete v boxu níž) – pro rok 2019 vychází minimální měsíční vyměřovací základ na 8175 korun. Roční minimální vyměřovací základ potom dělá dvanáctinásobek základu měsíčního – 98 100 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během kterých se podnikání věnoval.

Měsíční záloha se následně vypočítá jako 29,2 procenta z vyměřovacího základu. V roce 2019 je tedy potřeba platit na sociální pojištění minimálně 2388 korun. Oproti letošnímu roku si tak plátci minimálních záloh připlatí 199 korun měsíčně, za rok zaplatí celkem o 2388 korun víc.

Platba záloh. Od ledna jinak

Ačkoli nová výše minimální zálohy platí od ledna, poprvé se hradí v měsíci, ve kterém živnostník odevzdá přehled o příjmech a výdajích za předešlý rok. Obvykle za duben, protože přehled se odevzdává nejpozději do jednoho měsíce po daňovém přiznání. Výjimka platí pro toho, kdo v roce 2019 s podnikáním v rámci hlavní činnosti začíná – nováčci hradí od začátku zálohu v minimální výši.

Novinkou pro příští rok je změna termínu pro zasílání záloh. Ty se dosud platily zpětně, od nového roku je ale mají živnostníci a podnikatelé zasílat v měsíci, na který se záloha vztahuje. Lhůta běží vždy od prvního do posledního dne daného měsíce – například záloha za leden bude splatná od prvního do jednatřicátého ledna. Kdo v daném měsíci zálohu nepošle, musí ji uhradit nejpozději do konce měsíce dalšího – za leden nejpozději do konce února. V opačném případě si sociálka napočítá 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení. Kdo s podnikáním začne v průběhu měsíce, musí první zálohu zaplatit do konce měsíce následujícího.

Pokud jde o platby na přelomu roku, živnostníci mají na výběr ze dvou možností. Zálohu za prosinec buď nemusí posílat vůbec – v souvislosti s novými pravidly není povinnost ji hradit, takže se nemusí obávat penále – a pojistné za prosinec doplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018. V lednu tedy uhradí pouze lednovou zálohu. Druhá varianta: zálohu za prosinec zaplatit ještě během prosince, ve lhůtě mezi 21. a 31. prosincem. Platby, které okresní správa v tomto období obdrží, bude považovat za prosincovou zálohu. V případě, že podnikatel odešle během ledna platby dvě, budou se druhá z nich považovat za přeplatek a sociálka ji využije na úhradu záloh na rok 2019.

Nemocenské pojištění: vyšší minimální pojistné

Vedle minimální zálohy na sociální pojištění roste po několika letech také minimální pojistné na nemocenské pojištění, které je pro podnikatele a živnostníky dobrovolné. Minimální pojistné se podobně jako v případě sociálního pojištění odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ten dosud dělal 5000 korun, od ledna 2019 ale vzroste na 6000 korun. Minimální pojistné na nemocenské pojištění se pak vypočte jako 2,3 procenta – pro příští rok jde tedy o částku 138 korun.

Zároveň jsou ale platby na nemocenské pojištění omezené shora – vyměřovacím základem pro sociální pojištění, ke kterému se živnostník dopočte v přehledu pro sociálku, rozpočteným na měsíce.

Pokud jde o platby na nemocenské pojištění, od ledna je potřeba hradit je v měsíci, na který se vztahují. Pojistné za prosinec 2018 (minimálně 115 korun) by měli živnostníci zaplatit mezi prvním a jednadvacátým lednem 2019. Pojistné za leden 2019 (minimálně 138 korun) je splatné jednatřicátého ledna. Další možnost je odeslání patřičné sumy v rámci jedné platby, na účet sociálky ale musí odejít nejpozději jednadvacátého ledna.

Zdroj: https://www.penize.cz/socialni-pojisteni/401636-socialni-pojisteni-2019-nova-pravidla-placeni-minimalni-zaloha-vyssi-o-dve-stovky

Zdravotní pojištění 2019. Kolik si podnikatelé připlatí?

Minimální záloha na zdravotní pojištění příští rok stoupne o 184 korun. Kdy přesně je potřeba novou výši zálohy hradit a jak se to má s platbou zdravotního pojištění při podnikání v rámci vedlejší činnosti? Poradíme.

Podíváme, o kolik se od ledna 2019 zvýší minimální záloha na zdravotní pojištění. Povinnost platit si zdravotní pojištění alespoň v minimální výši se týká každého živnostníka, který podniká v rámci hlavní činnosti. Nevyhne se jim ani podnikatel, který v minulém roce skončil ve ztrátě, nebo podnikatel začátečník. Naopak pro OSVČ, které podnikají v rámci vedlejší činnosti, povinnost hradit minimální zálohy neplatí.

Hlavní činnost. O 184 korun víc

Pro výpočet zálohy na zdravotní pojištění je rozhodující zisk, na který živnostník dosáhl v předchozím účetním období – předchozím kalendářním roce. Ze zisku se následně určí takzvaný vyměřovací základ: jako polovička zisku, tedy padesát procent příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odečtení výdajů. Výdaje můžou OSVČ odečítat daňovou evidencí nebo paušálem – poradí náš článek:

Zároveň ovšem platí, že vyměřovací základ, ke kterému se živnostník dopočte, nemůže být nižší než stanovený vyměřovací základ. Ten se počítá jako polovička průměrné mzdy v národním hospodářství, kterou pro daný rok vyhlásí  Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2019 vychází vyměřovací základ na 16 349,50 korun měsíčně (letos dělá 14 989,50 korun měsíčně).

Minimální záloha na zdravotní pojištění se pak vypočte jako 13,5 procenta ze stanoveného vyměřovacího základu – pro příští rok jde tedy o 2208 korun. Letos se platí minimální záloha 2024 korun, živnostníci (pokud hradí pouze minimální zálohu) si tak na zdravotním pojištění připlatí 184 korun měsíčně, za rok celkem 2208 korun. Komu vyjde vyměřovací základ vyšší než stanovené minimum, odvede na zdravotní pojištění 13,5 procenta ze svého vyměřovacího základu.

Nezapomeňte, že nová výše minimální zálohy se hradí od začátku roku (na rozdíl od pojištění sociálního). Záloha je splatná do osmého dne následujícího kalendářního měsíce: zálohu za leden je tedy potřeba odeslat na účet zdravotní pojišťovny nejpozději osmého února. Jestliže zdravotní pojišťovně platbu neodešlete (nebo pošlete nižší částku), začne vám naskakovat dluh, ke kterému navíc pojišťovna připočte penále: 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení.

Kdo už teď hradí víc než minimální zálohu (pro rok 2018 dělá 2024 korun), nemusí na začátku roku výši plateb nijak upravovat. Do podání přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu (odevzdává se obvykle počátkem května) se pro něj nic nemění.

Vedlejší činnost: Až po přehledu

Pro živnostníky podnikající v rámci vedlejší činnosti – při zaměstnání, v důchodu, při studiu, na mateřské, nebo během pobírání rodičovského příspěvku, minimální vyměřovací základ, a tím pádem ani minimální zálohy neplatí.

Kdo v rámci vedlejší činnosti podniká první rok, nemusí zálohy na zdravotní pojištění hradit vůbec. Zdravotní pojištění doplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích – ten se obvykle podává měsíc po odevzdání daňového přiznání, tedy začátkem května. Zálohu pro další měsíce mu pak zdravotní pojišťovna vypočte podle skutečně dosaženého zisku. Výjimku mají zaměstnanci, kteří podnikají v rámci vedlejší činnosti: zálohy na zdravotní pojištění se jich netýkají ani v dalších letech, pojistné vždy platí až po podání přehledu podle skutečně dosaženého zisku.

Pro hlavní i vedlejší činnosti pak platí: jestliže zálohy, které v daném roce odvedete, neodpovídají reálným ziskům, bude potřeba je po podání přehledu zdravotní pojišťovně doplatit. A naopak: kdo zaplatí víc, tomu zdravotní pojišťovna přeplatek vrátí.

Zdroj: https://www.penize.cz/zdravotni-pojisteni/401675-zdravotni-pojisteni-2019-kolik-si-podnikatele-priplati

Dohoda o pracovní činnosti. Vyšší limit pro odvody na zdravotní a sociální pojištění

Kdo si na dohodu o pracovní činnosti vydělá míň než 2500 korun, nemusí platit zdravotní ani sociální pojištění. Od příštího roku se limit pro odvody zvýší o pětistovku.

Zaměstnání na plný úvazek i příležitostnou brigádu se vždycky hodí ošetřit písemně. Vedle klasické pracovní smlouvy lze vydělávat také na dohody o práci konané mimo pracovní poměr. V praxi jde o dohodu o provedení práce (zkráceně DPP) a dohodu o pracovní činnosti (zkráceně DPČ). V dnešním článku se zaměříme především na druhou jmenovanou – tedy dohodu o pracovní činnosti. Od příštího roku totiž bude práce na DPČ výhodnější.

Vyšší limit pro odvody

Dohodu o pracovní činnosti (DPČ) lze v průběhu roku uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. U každého z nich ale můžete odpracovat jen určitý počet hodin: nanejvýš 20 týdně, tedy polovičku klasické pracovní doby. V praxi se uvedená hranice průměruje za celou dobu trvání DPČ, nejdéle ale za dvaapadesát týdnů. Co se formalit týče, dohodu je potřeba uzavřít písemně (jinak je neplatná), jasně vymezit druh práce, rozsah pracovní doby, dobu, na kterou se dohoda uzavírá i výši sjednané odměny.

Vedle papírování se lidé zaměstnaní na DPČ většinou nevyhnou ani platbě zdravotního a sociálního pojištění. Výjimka platí, jen pokud jejich měsíční hrubá mzda nepřekročí určitou hranici. Pokud jde o zdravotní pojištění, do limitu se započítává skutečně dosažený výdělek. V případě sociálního pojištění je ovšem rozhodující částka uvedená v dohodě o pracovní činnosti.

Aktuálně dělá limit pro odvody na zdravotní a sociální pojištění 2500 korun, od příštího roku ale stoupne o pětistovku – na 3000 korun. Při určování konkrétní hranice se vychází z takzvaného všeobecného vyměřovacího základu a přepočítávacího koeficientu. Oba dva údaje pro následující rok vyhlašuje vláda vždycky v září na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí. A protože pro rok 2019 vychází všeobecný vyměřovací základ vyšší, posune se i hranice pro odvody u DPČ.

Zvýšení limitu na 3000 korun se týká pouze zdravotního a sociálního pojištění, nikoli plateb daně z příjmů. Pokud jde o daně i pro příští rok je určující hranice dvou a půl tisíce korun. Platbě daně z příjmů se ovšem vyhnout nelze, v závislosti na výši odměny se pouze liší způsob zdanění a případné uplatnění daňových slev.

DPP (zatím) beze změny

Pro druhou z dohod – dohodu o provedení práce (DPP) platí trochu odlišná pravidla. Pro jednoho zaměstnavatele lze na DPP odpracovat maximálně 300 hodin ročně. Zdravotní a sociální pojištění se odvádí, jen pokud hrubý výdělek překročí deset tisíc korun měsíčně.

Do budoucna ovšem může limit vzrůst. V Poslanecké sněmovně aktuálně čeká na projednání návrh poslanců TOP 09, Pirátů a dalších, který chce zmíněnou hranici posunout na 11 500 korun měsíčně. Nová hranice má lépe reflektovat současný stav pracovního trhu. „Návrh přináší valorizaci fixně stanovené částky o inflaci, která v průměru od přijetí tohoto zákona dosahovala 1,43 procenta. Nově stanovená částka 11 500 korun také ponechává určitý prostor nad rámec inflace. Nová úprava tak přináší férovější a aktuálnější hranici,“ stojí v důvodové zprávě.

Pokud jde o dohodu o provedení práce a daň z příjmů, hradí se (stejně jako v případě DPČ) bez ohledu na výši odměny. Odlišný je pouze způsob zdanění.

Zdroj: https://www.penize.cz/zamestnani/401506-dohoda-o-pracovni-cinnosti-vyssi-limit-pro-odvody-na-zdravotni-a-socialni-pojisteni

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti v souvislosti s vedením mzdové agendy v elektronické podobě

https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/informace-stanoviska-a-sdeleni/2018/2018-10-sdeleni-pro-platce-dane-ze-zavisle-cinnosti-9411

Stručné shrnutí návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony_10

10) Novela zákona o Celní správě ČR

Stručné shrnutí návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony_9

9) Novela zákona o Finanční správě ČR