Kupující nových bytových jednotek v rodinných domcích se nejspíš vyhnou platbě daně z nabytí nemovitých věcí. Návrh poslance Karla Raise má napravit chybu senátorů.
Úplatný převod nemovitosti (jednoduše řečeno prodej či směna) je u nás zatížený daní z nabytí nemovitých věcí, která dělá čtyři procenta z ceny nemovitosti. Daň z nabytí v roce 2014 nahradila daň z převodu nemovitosti a od roku 2016 platí, že namísto prodávajícího leží daňové břemeno na kupujícím. Zákon ovšem pamatuje na několik výjimek, kdy je kupující od platby daně osvobozený. Jde například o první úplatný převod novostavby, ke kterému dojde do pěti let od chvíle, kdy se stavba začne využívat. V minulosti, ještě před přejmenováním daně, šlo o nově vystavěné rodinné domy a bytové jednotky v bytových i rodinných domech.
Co je psáno…
Když v roce 2013 vznikl nový zákon, který daň přejmenoval a nově jí nastavil pravidla, v osvobozování novostaveb od daně se něco změnilo: z výčtu osvobozených úplatných převodů Senát nevědomky vyškrtl bytové jednotky v rodinných domcích. Změnu zprvu nezaznamenala ani Finanční správa, loni ovšem berňák vlastníky bytů v rodinných domech vyzval k doplacení daně.
Aktuálně je tedy praxe finančních úřadů následující: toho, kdo kupuje bytovou jednotku v rodinném domě, se osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí netýká. Změnit to má návrh poslance Karla Raise (ANO), který prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Bytů v rodinných domech je víc
„S ohledem na vzrůstající trend vzniku jednotek v rodinných domech se navrhuje rozšířit současné osvobození pro nové stavby také na jednotky vymezené v rodinných domech, neboť i tyto stavby slouží k bydlení,“ stojí v důvodové zprávě k novele zákonného opatření.
Rostoucí počet nových bytů v rodinných domech má podle Raise několik důvodů. Ve srovnání s prodejem spoluvlastnického podílu k rodinnému domku je prodej bytové jednotky snazší, jednotlivé byty lze navíc prodat dráž. Roli ale podle poslance ANO hrají také územní plány některých měst, které v určitých lokalitách povolují pouze stavbu rodinných nikoli bytových domů.
Návrh před časem odsouhlasila vláda, v prvním čtení na něj kývli i poslanci. „V tomto případě nejde jen o odstranění nespravedlnosti. Stát chce vyjít vstříc všem, kteří se snaží o sebe postarat, přičemž chápe, že pořízení nového bydlení je finančně náročné. V drtivé většině případů se lidé neobejdou bez půjček a hypoték a zejména jejich letitého splácení. Navrhovaná úprava by jim mohla přinést úsporu až několika desítek tisíc korun,“ komentoval chystanou změnu poslanec Rais.
Naopak tratit bude státní rozpočet. Podle hrubých odhadů přijde rozšíření osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí na nové bytové jednotky v rodinných domcích státní kasu na 85 až 100 milionů korun ročně.
Piráti: Daň dvě procenta
Daň z nabytí nemovitých věcí chtějí měnit také Piráti. Jejich návrh prosazuje snížení sazby daně – ze čtyř na dvě procenta ceny nemovitosti. Na sníženou sazbu podle návrhu ovšem kupující dosáhne jen při splnění určitých podmínek. Především – v daném bytě či domě chce trvale bydlet, což musí doložit potvrzením o registraci k trvalému bydlišti a současně žádnou jinou nemovitost nevlastní, a to ani její polovičku.
Snížená dvouprocentní sazba se má ale uplatňovat pouze na částky do čtyř milionů korun. Vše nad hranici čtyř milionů se bude danit klasicky čtyřmi procenty.
Už nyní je ovšem jasné, že poslanci ANO a ČSSD při hlasování ve Sněmovně jejich návrh nepodpoří. Vláda totiž vydala k pirátskému návrhu zamítavé stanovisko. Koalice nesouhlasí s předpokladem Pirátů, podle kterého nižší sazba zlepší dostupnost vlastního bydlení. Vadí jí komplikované prokazování nároku na sníženou sazbu, a tím pádem i víc práce pro finanční úřady. Zároveň se vláda obává dopadů na státní rozpočet. Zda pirátský návrh projde tedy rozhodnou poslanci zbývajících partají. Například občanští demokraté se ale delší dobu snaží daň z nabytí nemovitých věcí zrušit úplně.
Technická: V roce 2013 jsme v Česku měli takovou menší vládní krizi. Poslanecká sněmovna se o prázdninách rozpustila a z obou komor zůstal funkční jen Senát. Ten v takové situaci může schvalovat zákonné normy i bez poslanců –a to byl i případ nových pravidel pro daň z nabytí nemovitých věcí. Ve sbírce zákonů proto nenajdete zákon o dani z nabytí nemovitých věcí, ale zákonné opatření o dani z nabytých věcí. Praktický význam to ale nemá, zákony a zákonná opatření Senátu jsou si rovny.