Změny vyplývající z JMHZ (Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů) nepřinášejí jen nové povinnosti, o kterých se všude píše. Vykazování výrazně většího množství informací a složek příjmů, které byly jednotlivým institucím dosud skryty, jsou především nástrojem pro výrazné POSÍLENÍ MECHANISMU KONTROL. Zaměstnavatelé se tak dostávají do prostředí, kde už nestačí „formálně správné smlouvy“ – rozhodující je skutečný výkon práce a hlavně DATOVÁ STOPA, která umožňuje automatizované kontrolní mechanismy.

Klíčovou roli rovněž hraje propojení až 25 státních institucí – od Finanční správy, přes ČSSZ, inspektorát práce, statistický úřad, až po soudní exekutory, což znamená, že nesrovnalosti se odhalují automatizovaně – bez nutnosti fyzické kontroly. Spoléhat tedy na fakt, že ke kontrolám dochází jen velmi zřídka, se stává minulostí. Jakmile automat vyhodnotí vaše údaje jako rizikové – prostě přijdou a už najisto – VĚDÍ, CO HLEDAJÍ, jen si to přišli potvrdit …

Stát bude sledovat především vzorce chování:

  • dlouhodobé využívání DPP u stejné osoby – např. dlouhodobá „brigáda“ místo pracovního poměru
  • opakované smlouvy „na limit“ (např. 10 000 Kč) – nebo naopak, vše je zázrakem do limitu?
  • souběh DPP a pracovního poměru na podobnou činnost
  • vysoký počet dohodářů na klíčových pozicích
  • nízká mzda, vysoká dohoda, případně hodinová sazba dohodáře v poměru na limit odpracované doby
  • minimální odvody vs. reálný provoz firmy – minimum zaměstnanců versus vysoký obrat
  • obvyklý algoritmus u společností se stejným předmětem podnikání

Tyto situace budou systémově vyhodnocovány a označovány jako rizikové. A to jsme v režimu, který nezohledňuje různé typy náhrad – i ty budou dost možná do evidence přidány pro možnost kontroly, zda mzda není nahrazována příjmem, který nepodléhá dani a odvodům.

Jedním z hlavních cílů je odhalení tzv. účelových dohod. DPP na papíře, zaměstnanec ve skutečnosti …

Úřady budou zkoumat:

  • zda práce není fakticky závislá (nadřízenost, pokyny, pracovní doba)
  • zda není dohoda náhradou pracovního poměru
  • reálný rozsah práce vs. vykazované hodiny
  • pracovní poměr + DPP u stejného zaměstnavatele
  • více dohod na stejnou činnost
  • rozdělení jedné práce do více smluv

Co to znamená v praxi:

Pokud pracovník: chodí pravidelně do práce, má pevnou pracovní dobu, je řízen nadřízeným, pak velmi pravděpodobně jde o skrytý pracovní poměr, a jako takový může být kvalifikován ze strany státu se všemi daňovými dopady vč. odvodů pojištění.

Fyzické kontroly z inspektorátu budou cílenější: přítomnost pracovníků na pracovišti, typ smlouvy vs. reálná činnost, evidence pracovní doby, rozvržení směn … Ano – dosud mohl mít „dohodář“ i připravenou dohodu v kapse, kterou předložil úředníkovi s tím, že nastoupil včera …. a do oficiálních výkazů se nikdy nedostal. Vzhledem k tomu, že přihláška zaměstnance na úřady musí proběhnout před jeho fyzickým nástupem do práce, je mechanismus jasný – v systému není – sankce jsou dány.

Mzdová agenda jako důkazní materiál

Mzdové listy a evidence se stávají klíčovým důkazem, i když v mzdovém listu byly osvobozené příjmy zahrnuty již v minulosti, v praxi se tam příliš nedostávaly. V rámci JMHZ je toto povinností a jakýkoliv nesoulad = problém.

Zapojení exekutorů a nový rozměr kontroly

Velmi podceňovaná oblast – soudní exekutoři dnes aktivně pracují s informacemi o příjmech, ale exekutor dostává zcela novou pravomoc – jsou typy příjmů, ke kterým se exekutor dosud nedostal: umělé snižování srážek, rozptýlení příjmů souběžnými dohodami, to vše bude součástí centrální evidence, a tedy následně může být vyhodnoceno jako obcházení exekuce.

Za vše může zaměstnavatel

Ano, veškerá detailní agenda a vykazování jde na vrub zaměstnavatele.

Při zjištění porušení hrozí nejen sankce za špatné vykazování (kdy třeba neinformujete, že zaměstnanec má novou funkci, přestěhovali jste pracoviště apod…), ale především:

  • pokuty od inspektorátu práce (až miliony Kč)
  • doměření odvodů (daní, ČSSZ, zdravotní pojišťovny)
  • penále a úroky
  • problémy při exekucích

Na co se zaměřit?

provést audit všech DPP/DPČ
zkontrolovat souběhy pracovních vztahů
nastavit reálnou evidenci pracovní doby
sladit smlouvy s realitou
prověřit zaměstnance v exekuci
správně nastavit mzdovou agendu – tedy rozšířit evidenci o všechny položky, které jsou součástí výkazů

Největším rizikem už není chyba ve smlouvě, ale nesoulad mezi tím, co je napsáno, a tím, co se skutečně děje. A nebo prostě to, že vám zaměstnanec nedal informaci o změně ve vykazovaných údajích.

—————————————————————–

 

Zajímají vás pravidelné aktualizace a odborné rady z oblasti účetnictví a daní?

 

Potřebujete poradit? Dejte nám vědět – rádi vám pomůžeme ZDE.